Jméno jak královna,

však srdce slábne,

kmotřička nehodná,

ví, co se stane.

Zaťuká, zacinká,

nedá si říct,

přichází, nesmlouvá,

chce víc a víc.

Ruku Ti podává,

odvede v stíny,

šanci Ti nedává,

být mezi svými.

Stýská se, stýská se

a stýskat bude,

jen milá vzpomínka

člověku zbude.

Neboj se ničeho,

za malou chvíli,

každičká dušička

doběhne k cíli.

V zástupu stojíme,

i když ne rádi,

vzpomínky zůstanou,

v nich jsi dál s námi.